Používáme cookies a podobné technologie, které jsou nezbytné pro provoz webové stránky. Další soubory cookie se používají pouze s vaším souhlasem. Dodatečné cookies používáme k provádění analýz používání webových stránek ak kontrole účinnosti marketingových opatření. Tyto analýzy jsou prováděny s cílem poskytnout vám lepší uživatelskou zkušenost na webu. Svůj souhlas můžete kdykoli udělit, odmítnout nebo odvolat pomocí odkazu „Nastavení souborů cookie“ ve spodní části každé stránky. Klepnutím na „Souhlasím“ můžete souhlasit s naším používáním souborů cookie. Další informace o tom, jaké informace se shromažďují a jak se sdílejí s našimi partnery, naleznete v našem Prohlášení o ochraně údajů.
Ochrana osobních údajů
- Vše o nákupu
- Kontakt
- O nás
- Historie razítek
- Doprava a slevy
- Vícebarevný otisk razítka
- Ochrana osobních údajů
- Recepty na sušenky s vlastním dizajnem za pár korun
- Velkoobchod
Historie razítek
V tomto článku se dočtete, jak vznikla razítka, jejich vývoj od primitivních druhů až po dnešní moderní barevná samonamáčecí razítka.
Výroba razítek a její historie je velmi dlouhá. První primitivní razítka byla používána již několik tisíc let před Kristem a začala se používat v Indii. Byla vyráběna z bahna a na barevný otisk razítka se používaly barvy vyrobené z ovoce, květů, kůry a rostlin.
Razítkovaly se s nimi textilie, papír a jiné materiály. V jiných kulturách se na
výrobu razítek používaly kusy kůže,
které byly vyřezány do tvaru otisku razítka. Zde byly vytvořeny první základy pro vznik dnešních razítek.
Ještě na počátku 19. století se používaly na výrobu razítek jiné materiály než guma. Vyráběly se z mědi, oceli či z některých slitin, výjimečně i ze dřeva. V roce 1860 bylo vynalezeno první mechanické kovové razítko.
Historie gumového otisku razítka sahá do období před 500 lety. Krátce po objevení Ameriky, při druhé Kolumbusově cestě do Jižní Ameriky, objevili
u domorodců pružné míče, které byly vyrobeny z vyschlé živice pryskyřice
stromů “Cau-Uchu“. Kaučuk se sice začal
používat na výrobu nepromokavého plátna, ale jeho vlastnosti byly neuspokojivé. Tento problém
vyřešil roku 1839 Charles Goodyear
tak, že náhodou slil směs kaučuku a síry.
Síra způsobila ztvrdnutí kaučuku a změnila jeho vlastnosti tak, že vznikla guma, kterou bylo možno používat mnohokrát a v různých teplotních podmínkách bez toho, aby došlo ke změně jejích vlastností. Goodyear pojmenoval tento proces ,,vulkanizace“ a v roce 1844 si ho dal patentovat.
V roce 1866 si James Orton Woodruff z New Yorku půjčil gumu od svého strýčka, který byl dentista a používal ji na vytvoření otisků zubů. S použitím běžného inkoustu a této gumy vytvořil první gumový štoček razítka. I když se mu první gumový štoček působením inkoustu postupně zničil, vytvořil tím velký mezník ve výrobě razítek.
Výroba razítek začala postupně vzkvétat a L. F. W.
Dorman to jako první využil i komerčně. Výroba
gumových štočků a razítek pod jeho vedením byla velmi efektivní a do roku 1892 jich ve Spojených státech prodal 4 000 kusů.
Gumová textová plocha razítka se rozšířila do
celého světa a dodnes je nejpoužívanějším způsobem jak vytvořit otisk razítka.
Postupně se začaly
objevovat různé druhy razítek jako: datová razítka, číslovací
razítka, reliéfní razítka...
Do historie razítek však nejvíc zasáhla rakouská společnost Trodat.
Trodat jako první začal
ve výrobě mechanik razítek používat plasty, a tak roku 1976 přišlo na svět první samonamáčecí razítko. Samonamáčecí
razítka Trodat Printy se okamžitě
stala celosvětovým bestsellerem a do roku
2008 se jich prodalo 200 milionů kusů.
V roce 1996 společnost Trodat představila novou řadu razítek Trodat Professional a stanovila tím nový standart pro odolná kvalitní razítka.
Společnosti Trodat a Trotec představily v roce 2005 první technologii na výrobu barevných otisků razítek: Multi Color Impression. A barevná razítka si tak postupně začala budovat svůj podíl na trhu.
Trodat neustále vyvíjí nové produkty: Mobilní razítko Printy Mobile bylo představeno roku 2008 a Trodat Printy 4 v roce 2011. Trodat Printy 4 se stalo prvním razítkem, které nezatěžuje životní prostředí.